Řiká se, že pokud tě to někam táhne, je to proto, že tam na tebe někdo čeká. Tak na mě na Šumavě čekali asi Alešovi rodiče. Potkaly jsme je s Karol na nějaký masopustní maloměstský akci. Pro Karol srdcová záležitost. Pro mě kokotina. Ale když chce Karol na kokotiny, půjdu s ní na kokotiny… Nevim, co přesně říkal jejich výraz, jestli to bylo znechucení, že se opovažuju vrátit po tolika letech, nebo pohrdání nad tím, že se za ruku vedu s holkou. Nebo stará dobrá nenávist vůči mojí osobě. Přece jenom jsem jim odloudila syna do Prahy. Kvůli mně je nenavštěvoval tak často, jak chtěli. Ani se jim neozýval… škoda, že jim nikdy nepřiznal, že nebýt mýho rytí, neozval by se vůbec… nevim, co se jim sice ten den, co mě viděli s Karol, honilo hlavou, ale zcela jistě vim, že jim zas budu nějakou dobu bydlet v hlavě rentfree a moje jméno bude skloňovaný ve všech denních dobách a v takový intenzitě, že se nakonec rozteče po tom jejich kýčovitym igelitovym ubrusu v kuchyni s vrzajícím linem jako prošlej lunchmeat.
Ale ale, Zuzano…
Neodolalas, co?
Ale kecy.
Vždycky se vrátíš. Nezbavíš se mě.
Já se tě ale nechci zbavit.
Já tě chci pochopit.
Kde ses vzala?
A kdy?
Kdy, Zuzano?
Ty se mě ptáš, kdy?
Že by tehdy, když se ti nepovedlo se zabít?
Nebo možná tehdy, kdyžs zjistila, že seš těhotná a začala ses nenávidět takovym způsobem, že by to nikdo na světě nedokázal víc?
Nebo když odešel Aleš a nechal tě úplně samotnou? Opustil tě, když ses o něj potřebovala opřít, nebylo to fér a tu křivdu, že zatímco tys ho podporovala za všech okolností, on při první komplikaci zdrhnul, jsi cejtila na jazyku přece roky…. ne, pořád ji cejtíš. Zuzano, vždyť už je mrtvej, nic víc si na něm nevezmeš.
A nebo to celý začalo tehdy na škole, když tě docent nejdřív v putyce za rohem nalil chlastem, pak trval na tom, že tě doprovodí a nakonec tě ani nenechal vystoupit z tramvaje a od tý doby užs nikdy nic neviděla jako dřív? Nikdo se tě tehdy nezastal. Všichni se tvářili, že tam nejsou.
A druhej den se tvářil on, že tam nikdy nebyl.
To by mohlo bejt vono, co?
Zuzano.
Pořád cejtíš ten pivní dech na svejch rtech a jeho ruku na svym třísle, viď. A tu chuť odřezat si všechnu kůži jako slupku z brambory, jen abys tu ruku necejtila.
Abys necejtila sama sebe.
Abys necejtila ty vyškubaný vlasy.
Zuzano.