Postavy
ABADDON
ASHLEY
Prostředí
Holá scéna, uprostřed stůl s židlí.
***
Šero. U slabě nasvíceného stolu uprostřed sedí ABADDON a vidličkou pomalu pojídá z mísy nektarinky nakrájené na kostičky.
ABADDON
Už zase…
Zase ta zasraná šeď…
Ticho.
A venku zase svítí slunce.
Zasraný slunce.
Ticho, z pozadí dětské povykování.
Parchanti. Každý den to samý. Ráno je dědek vypustí na zahradu a zbytek dne řvou jak na lesy.
A ty báby před barákem jakbysmet. Furt se vykecávaj, ale jakmile je člověk pozdraví, jsou najednou němý. Ale když náhodou nepozdravím, to je pak zle, to se najednou neumím chovat.
Nasrat.
Ticho.
Jak ty mně, tak já tobě.
Dlouhé ticho.
Stejně to maj za pár. Jeden pozdrav je nezabije. A kdyby jo, byl by aspoň klid.
Mohli bychom se na to prostě všichni vysrat a umřít. S radostí půjdu první…
Ticho, ABADDON odhodí vidličku.
Zasraný nektarinky!
Dlouhé ticho. ABADDON dále konzumuje nektarinky, odteď však rukou.
Všechno bude dobrý.
Všechno bude fajn.
Všechno se poddá. Chce to jen čas.
Věř, že se všechno zlepší a taky se tak stane.
Vždycky bude líp, protože vždycky může být hůř.
Jsi milování hodná bytost, musíš se milovat, pak tě budou milovat i ostatní.
S úsměvem jde vždycky všechno líp, tak se usmívej.
Vesmír ti dá vše, o co požádáš, jen musíš počkat.
Ticho.
Sračky!
Nikdy není nic dobrý, nikdy nic nebude fajn.
Svět je zkurvený místo k žití.
Žádnej vesmír! Vesmír vám všem akorát nasere. Co si neuděláš, to nemáš, tak to bylo, je a bude!
Nikomu z vás nejde o dobro druhých. Nikdo z vás není takovej altruista, jak se tváří. Všichni máte jenom pocit viny. Viny, kterou ze sebe nemůžete smejt, nemůžete s ní dělat nic, je do vás zažraná a nejde, nejde, nejde dolů! A tyhle sračky vám jen kompenzují to, že se nedokážete přijmout i s tím bahnem, co máte uvnitř.
Chcete jen, aby se vám hezky spalo, ten váš klid duše. Abyste sami se sebou vydrželi v jedný místnosti, v jedný hlavě.
Ticho.
Ale ono to nejde, co? Nefunguje to, co?
Ticho.
A víš, jak já to všechno vím?
Protože jsme všichni stejný. Já jsem jako ty, jako vy a ty jsi, vy jste všichni stejní jako já! Jenom si myslíš, že jste jiní. Chcete tomu věřit, abyste si nemuseli přiznat, jaký doopravdy jste!
Ticho.
Ale ono to přijde. Věř, že to přijde.
Dlouhé ticho.
Je to všechno jenom v tvojí hlavě.
Prostě buď v pohodě.
Raduj se z maličkostí.
Koukni na mě, taky se netrápím.
Přenes se přes to a nedělej hovadiny.
Z toho se vyspíš. Každý se občas cítí divně.
Nejdeš si lepší.
Ticho, ABADDON odhodí hrst ovoce.
Kdo by to byl řekl, že je to jen v mojí hlavě! Člověk by čekal, že moje problémy má celej svět!
Že celej svět nepřemejšlí nad ničím jiným, než jak bezbolestně existovat!
Že ty černý drápy mi v noci do mozku zasekl zlomyslný skřítek ze země Skřítkoland a vlastně jde jen o to ho najít a poprosit ho, aby mě odčaroval!
Ticho.
Jenže ono to tak jednoduchý není!
Ticho.
Bolí mě dýchat.
Bolí mě jíst.
Bolí mě nebrečet.
Bolí mě brečet.
Bolí mě stát,
sedět,
ležet,
vstát z postele,
mluvit,
fungovat.
Bolí mě existovat.
Ticho.
Je to výsměch.
Výsměch tomu, že miliony buněk se zformovaly do podoby tak neskutečně zbytečný existence, která denně jenom odolává likvidaci sebe sama.
Výsměch celýmu světu.
Výsměch mně.
Ticho.
Místo aby ze mě byl potrat, je ze mě člověk.
Dlouhé ticho.
Přechlastat to nejde.
Zabít to nejde.
Bojovat se s tím nedá.
A žít už vůbec ne.
Ticho.
Chci umřít.
Ticho.
Jediná jistota je bolest.
A to, že miluju Ashley.
Ashley…
Ticho.
Jediná jistota je…
Byla…
Ticho.
Ashley.
Dlouhé ticho.
Ashley mi zachránila život.
Ashley…
Ticho.
Její hlas.
Její tělo.
Její modrý oči.
Démoni ukrytí v moři. Čekající na nic netušící oběti.
Občas ještě pořád slýchám její hlas.
ABADDON mluví, hlas ASHLEY nejdříve říká s drobným zpožděním totožné věty, později se však jednotlivé repliky začnou lišit.
ABADDON
Naši démoni rezonují.
ASHLEY
Naši démoni rezonují.
ABADDON
Mám pocit, že tě znám od narození.
ASHLEY
Mám pocit, že tě znám od narození.
ABADDON
Nikdy jsem se necítila tak moc sama sebou jako s tebou.
ASHLEY
Nikdy jsem se necítila tolik svá jako s tebou.
ABADDON
Musím na tebe pořád myslet.
ASHLEY
Často na tebe myslím.
ABADDON
I přes to všechno tě mám ráda.
ASHLEY
Mám tě ráda, ale bojím se tě.
ABADDON
Přála bych si, aby to nikdy neskončilo.
ASHLEY
Aspoň trochu času navíc.
ABADDON
Nechci se s tebou rozloučit.
ASHLEY
Musím se s tebou rozloučit.
ABADDON
Uvidíme se.
ASHLEY
Uvidíme se.
ABADDON
Určitě brzy.
ASHLEY
Možná.
Jakmile dozní poslední slovo, nastane těžké ticho, které se zdá nekonečné. Najednou ABADDON vyskočí na nohy a mrští stolem na druhý konec scény. Prudce oddechuje, rozzuřeně se dívá kamsi před sebe.
ABADDON
Uvidíme se!
Slíbilas, že se uvidíme!
Ticho.
Zase jenom planý sliby!
Ticho, ABADDON se zhroutí na židli, hlavu si chytí rukama.
Do hajzlu s tebou, Ashley!
Zasraný všechno.
Ticho.
Sakra, Ashley!
Ticho.
Mě to fakt mrzí.
Ticho.
Pročs to všechno musela schytat i ty.
Ticho.
Ashley.
Fakt mě to mrzí.
Ticho.
Nikdy bych…
Vždyť víš.
Vždycky jsi pro mě byla vším.
Ashley.
Ticho.
Chybíš mi.
Dlouhé ticho, ABADDON se začne hroutit do sebe.
Prosím.
Ashley.
Tak už mi odpusť.
Ticho.
Potřebuju tě vidět.
Slyšet tě.
Cítit tě.
Potřebuju.
Aspoň jednou.
Ticho.
Bez tebe mě to pohltí.
Moře démonů na mě čeká.
Tys byla moje kotva.
Moje jistota.
Moje druhé já.
Moje…
Jsi nikdy nebyla.
Ticho.
Na světě není žádná lepší než ty.
Nebude.
Ticho.
Ashley…
Ticho, ABADDON náhle vstane a začne přecházet sem a tam, v pozadí se ozve dětský křik.
Zasraný parchanti.
Zasraný užvaněný babizny.
Ticho.
Já tě najdu, Ashley.
I kdyby to bylo to poslední, co za svůj zasranej život udělám.
Ticho; ABADDON se rozeběhne k židli, popadne ji a mrští s ní proti stolu.
Najdu tě!
Musím! Musím…
Ashley…
Ticho. ABADDON se zhroutí k zemi, rukama si obejme kolena.
Co mám bez tebe dělat?
Ashley!
K čertu s babiznama!
K čertu s děckama!
K čertu se vším!
Hlavně ať jsi ty.
Ticho.
Bolí mě dýchat.
Bolí mě na tebe myslet.
Tak strašně to bolí…
Ticho.
Bolíš mě.
Ticho.
Ashley.
Dlouhé ticho. Scénu zalije světlo. Ze strany přichází ASHLEY, dojde k místu, kde leží ABADDON a skloní se nad ni.
ASHLEY
Abaddon.
ABADDON
Ashley?
ASHLEY
Neuděláš s tím nic.
Nezbavíš se mě.
Nikdy.
Ticho.
Však ty víš.
Ticho. ABADDON zírá na ASHLEY, ta k ní napřáhne ruku. ABADDON se zvedá.
Neunikneš.
Protože za některé chyby se platí dlouho.
Třeba i navždy.
Než stihne ABADDON jakkoli zareagovat, ASHLEY ji srazí zpět k zemi.
Tma. Zároveň se rozezní konstantní tón z EKG.
Když dozní, ozve se už jen hlas ASHLEY.
ASHLEY
Budu tě bolet napořád.
OPONA