Střípky a kokrhele
v hlavě mám rozepsanejch plno dopisů
přitom nezvládnu odepsat ani na e-mail
a když ležim v noci v posteli
přeju si
aby ta peřina na mejch ramenou
byly tvoje ruce
ráno všechno vyperu
vydrhnu
vyčistim si zuby
a stejně tě budu mít na kořeni jazyka
ještě třikrát čtrnáct dní
a ani potom se tý chuti nezbavim
(29. 8. 2021)
všechny cigára teď hořej
nepřirozeně rychle
i všechny spálený prsty
strašně rychle otupí
jen se jednou nadechnu
a ten holub u pangejtu
s vnitřnostma o kus vedle
vypadá jako tuba od Pikaa
vmáčknutá mezi sedačky
v autobuse
jen se jednou nadechnu
a další siluety
se rozpustí
jako ten holub
jako já
vmáčknutá mezi sedačky
(5. 8. 2021)
kdyby něco jsme tady
řekli
a pak mě vyrvali z kořenů
hodili do ledový vody
a řekli:
plav
a otočili se ke mně zády
plav
a všechny ty kořeny mě táhly ke dnu
a všechny ty kořeny
a zbytečný kdyby náhodou lidi
který už ti nedaj ani zobrazeno
všechny ty kotvy
plav
nevim ani
jak dlouho jsem šlapala vodu
kdy přesně mě napadlo ty kořeny
ty kotvy
ty lidi
vyrvat ze sebe sama
a s křečema v promrzlejch nohách
s křečema v promrzlejch rukách
a krvavejma ránama
se dát do pohybu
plav
někde uprostřed
tý nekončící vodní plochy
jsem přestala lapat pop dechu
a zjistila
že dejchám
plavu
(30. 7. 2021)
a tak jsem prostě vstala
a vynesla smetí
zabouchla za nim víko popelnice
a přestala čekat
na znamení
na zastávce
kterou už dávno přestali obsluhovat
a vydala se pěšky
pomalu
těžce
asi jako když dlouho jdeš
a pak dlouho stojíš
a pak musíš jít
a všechny ty puchýře
všechny ty odřeniny
tak kurevsky bolí
ale hlavní je to rozhejbat
ale hlavní je se neposrat
(22. 7. 2021)