Aleš je mrtvej.
Jednou odpoledne mi přišla zpráva od Honzy. (Ne tamtoho, od malýho Honzy). Aleš byl kdysi moje první láska. Taková ta, kde si myslíš, že spolu zestárnete a až budete oba šedivý a rozteklý, budete spolu číst knížky a chodit krmit kačeny. Taková ta, s kterou nakonec odejde i kus tebe, po který už se nikdy na svět nebudeš dívat jako dřív. Občas si řikám, jak by to asi dopadlo, kdybychom spolu přece jenom vydrželi.
Pokračovat ve čtení „15. duben“