Měsíc: Srpen 2020

Obsluha před každého postavila pivo. Bylo značně pokročilé odpoledne a oba za sebou měli už pár kousků. Ťukli si.

„Nepřijde ti fascinující, kolik toho ovlivní jeden skoro až zanedbatelnej detail?“ nadhodila, když na jeden zátah vypila skoro půlku sklenice.
„A to říkáš jen tak, nebo to má i pointu?“
„Tak si vem, že několikrát jsme se spolu už mohli klidně vyspat.“
„Myslíš?“
„Spíš fabuluju. Třeba jak jsme byli na horách zapíjet Tondovo děcko. Odcházels z baru první zpátky na chatu a já bych bejvala docela šla s tebou.“
„Jako vážně?“
„Jako vážně. Ale pak jsem si řekla, že nebudu píča. A že co si namlouvám, že od toho jako čekám. Co by se tenkrát asi dělo, žejo. Nic.“
„Co by se dělo? Vzhledem k situaci…“ Dramatiky se odmlčel. Opravdu mu po rtech přeběhl mírný úsměv, nebo se jí to jen zdálo?
„Asi bych načnul tu flašku, co jsem Tondovi koupil. A donutil tě poslouchat, jak hořce fňukám nad svým čerstvým rozchodem.“
„Já bych ti to nežrala. Řekla bych ti něco jako, že máš bejt rád, že se to stalo dřív, než ti princezna přitáhla domů kukačku.“
„Tomu bych dal za pravdu. Asi bych se i zasmál. A řekl ti něco jako, že mě stejně nepřestává fascinovat, jak seš na svůj věk vyspělá.“
„Na což bych ti asi řekla, žes už bumbal dost a je čas jít spát.“
„Sice bych ti to odsouhlasil, ale zároveň bych se zeptal, jestli to říkáš jen proto, abys mohla zbytek tý flašky vylemtat sama.“
„A já bych tě poslala do hajzlu a šla rovnou do svýho pokoje.“ Odmlčela se. „Fakt bych tě tam nechala samotnýho s flaškou, když jsem tě chtěla vyhnat spát?“
„Nenechala.“ Teď už se pousmál zcela zřetelně. „Šel bych ti v patách.“
„Tak to bych si z tebe dělala prdel, že musim přidat do kroku a rychle za sebou zabouchnout dveře.“
„Bych se ti vysmál.“

Nastalo nečekané ticho. Upřeně a snad i trochu zkoumavě si hleděli do očí. Tentokrát se pousmáli oba.
„Stejně bych ti před dveřma přece jenom popřál dobrou noc. Zcela upřímně.“
„Já tobě taky. A možná bych váhala, jestli je vhodný tě obejmout, nebo bych to tim celý posrala. A nakonec bych se to rozhodla nechat bejt a šla spát.“
„Jenže já bych na tobě tohle váhání poznal. Takže když by ses otočila, oslovil bych tě jménem a pro jistotu i chytil za paži, abys mi neutekla.“
„Asi bych se na tebe ohlédla a zeptala se, jestli se bojíš spát v pokoji sám, nebo co jako.“
„A já bych ti na to ani neodpověděl. Prostě bych tě zatáhl naproti k sobě a vyšukal z tebe duši.“
Pobaveně se zasmála a uhnula pohledem.
„Tyhlety fabule.“
„Já nefabuluju. Nikdy. Moc dobře to víš.“
„Takže jsem nakonec byla píča. Že jsem přece jenom nešla s tebou.“